|
|
Buberův kulturní sionismus a Masarykův humanismus - komparativní studie
Venclová, Marie ; Arava-Novotná, Lena (vedoucí práce) ; Holubová, Markéta (oponent)
Diplomová práce Buberův kulturní sionismus a Masarykův humanismus - komparativní studie se zabývá srovnáním pojetí významu národa ve Třech řečech o židovství, které přednesl pro pražský sionistický spolek Bar Kochba v letech 1909-1910 Martin Buber a v textu Problém malého národa od Tomáše Garrigue Masaryka. Kromě samotné analýzy obou textů je součástí práce všeobecný úvod, pojednávající o počátcích moderního sionistického hnutí. Dále pak oddíl, týkající se okolností vzniku pražského sionismu a jeho profilace v rámci studentského spolku Bar Kochba. Jedna z podkapitol je věnována osobě a názorům Martina Bubera v době před přednesením pražských přednášek, jeho kontaktům s pražským prostředím a reakcím na obsah jeho řečí. V souvislosti s Masarykem je zmíněno jeho postavení na poli české politické scény v 90. letech 19. století a jsou uvedeny kontakty se židovstvím a sionismem na poli jeho předválečného díla. Cílem textového rozboru je pojmenovat společné rysy Buberova a Masarykova vnímání národa, jeho kulturních kořenů a významu pro lidstvo, jakož i úkolů jednotlivce v národním hnutí. V závěru práce jsou pojmenované výsledky srovnání a krátký oddíl je věnován uznání židovské národnosti v nově vzniklém Československu. Klíčová slova Sionismus, humanismus, nacionalismus, Praha, Martin Buber, Tomáš Garrigue...
|
|
|
Buberův kulturní sionismus a Masarykův humanismus - komparativní studie
Venclová, Marie ; Arava-Novotná, Lena (vedoucí práce) ; Holubová, Markéta (oponent)
Diplomová práce Buberův kulturní sionismus a Masarykův humanismus - komparativní studie se zabývá srovnáním pojetí významu národa ve Třech řečech o židovství, které přednesl pro pražský sionistický spolek Bar Kochba v letech 1909-1910 Martin Buber a v textu Problém malého národa od Tomáše Garrigue Masaryka. Kromě samotné analýzy obou textů je součástí práce všeobecný úvod, pojednávající o počátcích moderního sionistického hnutí. Dále pak oddíl, týkající se okolností vzniku pražského sionismu a jeho profilace v rámci studentského spolku Bar Kochba. Jedna z podkapitol je věnována osobě a názorům Martina Bubera v době před přednesením pražských přednášek, jeho kontaktům s pražským prostředím a reakcím na obsah jeho řečí. V souvislosti s Masarykem je zmíněno jeho postavení na poli české politické scény v 90. letech 19. století a jsou uvedeny kontakty se židovstvím a sionismem na poli jeho předválečného díla. Cílem textového rozboru je pojmenovat společné rysy Buberova a Masarykova vnímání národa, jeho kulturních kořenů a významu pro lidstvo, jakož i úkolů jednotlivce v národním hnutí. V závěru práce jsou pojmenované výsledky srovnání a krátký oddíl je věnován uznání židovské národnosti v nově vzniklém Československu. Klíčová slova Sionismus, humanismus, nacionalismus, Praha, Martin Buber, Tomáš Garrigue...
|
host ::
RSS.